Dotazníky - Ing. Miroslav Beran

DOTAZNÍK

Jméno, příjmení, titul Ing. Miroslav Beran
Rok narození 1960
E-mail beran.miroslav@centrum.cz

Vzdělání (škola, obor)

Od – do VŠZ Brno 79-83

 

Zpráva o činnosti skupiny pro lovectví a národní parky za období 1987-2006

Ustanovena na základě požadavku – potřeby komplexního řešení lesnicko–zemědělských projektových záměrů (agrolesnictví) v rámci hospodářské pomoci rozvojovým zemím. Ustavující schůze „Skupiny pro myslivost a národní parky v RZ“ (myslivost v názvu byla později nahrazena lovectvím, z důvodu absence tohoto výrazu v jiných jazycích, ve smyslu hospodářské péče o zvěř) se konala 18.6. 1987 na Vysoké škole zemědělské v Brně, Fakultě lesnické, Katedře obecného a světového lesnictví a myslivosti. Jednání zahájil vedoucí katedry doc.Ing.Jaroslav Bergl,CSc. Objasnil potřebu vzniku skupiny. Předmětem činnosti byla expertní a projektová činnost v zemích třetího světa, výzkumná činnost, podíl na výuce zahraničních studentů, vedení postgraduálních studií, účast na nástavbových školení, přednášková a publikační činnost. Činnost skupiny probíhala v rámci Sekce pro lesnické a dřevařské vědy při Komisi pro komplexní výzkum rozvojových zemí Rady prezídia ČSAV pro mezinárodní vědeckou spolupráci. Prvořadým úkolem bylo vytyčení kritérií, podle kterých bude vlastní práce řízena.

Zakládající členové:

Doc. Ing. Jaroslav Bergl, CSc.

Doc. Ing. Miroslav Čapek, DrSc.

Doc. Ing. František Benčať, DrSc

Ing. Vladimír Hanzal,CSc.

Ing. Josef Vágner, CSc.

Ing. Slavomír Finďo, CSc.

Ing. Peter Randuška, CSc.

Ing. Jaroslav Dobrý, CSc.

Ing. Jiří Skoblík, CSc.

Ing. Petr Špála

Ing. Miroslav Beran

Do funkce tajemníka – vedoucího skupiny byl navržen Ing. Miroslav Beran. V dalších letech existence skupiny se na činnosti podílela celá řada expertů. Funkce byly čestné bez nároků na odměnu. Rozdílnost přírodních podmínek kontinentů vyžadovala od prvopočátku vytvoření minimálně tří specializovaných pracovních skupin – pro kontinenty Afriky, Asie a Jižní Ameriky.

Činnost skupiny:

1.Participace na řešeních problematiky rozvoje zemědělsko – lesnických komplexů ve vybraných zemích – vytváření center zemědělsko–lesnické činnosti včetně aplikací zpracovatelských technologií s projektovým záměrem racionálnějšího využití místních obnovitelných živočišných a rostlinných zdrojů.

2.Návrhy zakládání genetických bank na územích národních parků – zakládání genetických bank za účelem zachování genofondů. Genetická banka je vymezené přírodní území se speciálním režimem s uměle vytvořenými podmínkami příznivými pro zachování ohrožené fauny a flóry. Získaný genofond ohroženého druhu genofondu živočichů nebo rostlin je reintrodukován do přírodních prostor za účelem rekonstrukce narušených struktur ekosystému s možností potenciálního hospodářského využití.

3. Reintrodukční projekty – mimořádný význam zachování genofondu zvířat pro rovnováhu ekosystémů má nenahraditelný význam:

a) ako základ obnovení narušené rovnováhy ekosystémů

b) ako základ pro reintrodukci ohrožených druhů fauny a flóry do oblastí, kde vymizely, zejména do vybraných oblastí přírodních rezervací a národních parků, kde je v oblastech se zvláštním režimem minimalizována možnost nového ohrožení

c) ako základ pro pozdější hospodářské využití

4. Hospodářská péče o zvěř – projektová činnost farmových chovů zvířat, zakládání loveckých rezervací v nárazníkových pásmech národních parků (účelem bylo nejen hospodářské využití zvěře, ale především ochrana zvířat v národních parcích – protipytlácké programy).

5. Návrh zřizování domestikačních center doposud divoce žijících zvířat (intenzivní chovy antilop). Zřizování farem komerčního charakteru a směřování činnosti ve směru zajištění diversifikace potravinových zdrojů.

6. Vpracování návrhu činnosti kabinetu (včetně výukového programu) pro rozvoj zemědělství a lesnictví v zemích třetího světa při Vysoké škole zemědělské v Brně. Snaha o realizaci kabinetu - ústavu tropického zemědělství, lesnictví a dřevařství byla podporována Komisí pro komplexní výzkum rozvojových zemí Rady prezídia ČSAV pro mezinárodní vědeckou spolupráci. Absence pracoviště technologie zpracování, vysoká odbornost a návaznost na předešlou činnost lesnické fakulty v oblasti tropického lesnictví předurčovaly VŠZ v Brně ke zřízení pracoviště tohoto typu. Odborná úroveň pracovišť vysoké školy, profesionální přístup a zájem ze strany vyučujících garantovaly vysokou úroveň přípravy domácích i zahraničních studentů a v neposlední řadě dobrou prezentaci expertní činnosti republiky na mezinárodní úrovni. Aktivity směřující k realizaci kabinetu vyvolaly nebývalý zájem ze strany studentů. Atmosféra devadesátých let minulého století, stav společnosti nepřispěly završení snah a úsilí vedoucích k vytčenému cíli.

Členové sekce v rámci individuálních konzultací předávali vlastní poznatky a zkušenosti čs. odborníkům odcházejícím do zahraničí. Sekce vedla a současně aktualizovala přehled o čs. expertech, kteří pracovali v 

rozvojových zemích. Záhy po svém ustanovení skupina zahájila spolupráci s Angolskou lidovou republikou. Pracovní skupina se zaměřila na řešení zejména problematiky spojené s lovectvím a farmovým chovem vybraných druhů zvířat. Návrhy odborné spolupráce včetně návrhů projektových záměru Skupiny pro lovectví a národní parky byly po projednání podmínek realizace s vedením Komise pro komplexní výzkum rozvojových zemí předloženy náměstkovi Ministerstva zahraničních věcí ČSFR panu Paloušovi. Prostřednictvím sítě zastupitelských úřadů tehdejší ČSFR byly podstoupeny k posouzení vládám většiny zemí afrického kontinentu v subsaharské oblasti. Zájem o spolupráci projevily (státní sektor): Mosambik, Zambie, Etiopie, Nigerie, Ghana, spolupráce s Angolskou lidovou republikou nabyla na intenzitě. V soukromém sektoru projevili zájem o spolupráci zástupci zemí: Botswany, Namibie, Tanzanie, Etiopie a JAR. Slibně se vyvíjející činnost Skupiny pozastavila skutečnost jednostranného zrušení Komise a její Sekce s účinností k 30.4. 1991. Usnesením 8. zasedání ČSAV, ze dne 24.4. 91, byla zrušena Komise pro komplexní výzkum rozvojových zemí s odůvodněním, že její činnost v současnosti ani v dalším výhledu nepřísluší do působnosti ČSAV. Ukončením činnosti byla narušena nejen kontinuita výchovně vzdělávacího procesu a výzkumné činnosti s návazností na zahraniční rozvojové aktivity ČSFR, ale oslabena i možnost exportu technologií a průmyslových výrobků. Neméně závažnou ztrátou bylo postupné zanikání vazeb na řadu zahraničních absolventů, kteří ve svých zemích často zastávali vysoké funkce ve státní správě. Proces spolupráce započatý v 70. létech minulého století byl tak paradoxně zrušen kontraproduktivním rozhodnutím v době, která naopak skýtala větší možnosti rozvoje v této oblasti. V naplňování stanovených úkolů jsem pokračoval nadále na základě živnostenské činnosti. Prezentace technologie  modelového chovu antilop losích značně podpořila zájem o realizaci projektových záměrů a spolupráci v agrolesnictví (pracovní návštěvy pracovníků zastupitelských úřadů Angoly, Ghany a Etiopie za přítomnosti zástupců Ministerstva zahraničních věcí ČSFR – odbor států subsaharské Afriky). Ke konkretizaci obecného projektu, upřesnění metodiky, stanovení pracovních postupů, výběru území, dostupnosti techniky, zjištění cenových relací, stavu trhu práce, zjištění politické a hospodářské situace (politická stabilita, vládní opozice, orientace zahraniční politiky, otázky vlastní bezpečnosti, stav korupce, konkurenční projekty) a v neposlední řadě způsobu financování projektového záměru byla dohodnuta jednání se zástupci kompetentních resortů daných zemí. MZV ČR s ohledem k vnitropolitické situaci v Angole i Etiopii nedoporučovalo nejen realizaci projektových záměrů ale i vycestování.Koncem roku 1993 proběhla pracovní návštěva Ghanské republiky. Se zabezpečením a organizací pobytu, včetně jednotlivých jednání, napomáhalo Velvyslanectví ČR v Accře, zastupitelský úřad Ghanské republiky v Praze a v neposlední řadě ghanské ministerstvo lesního hospodářství, které nám poskytlo technické zázemí s odborným doprovodem. Ghanský zastupitelský úřad v Praze a český zastupitelský úřad v Accře připravily jednání na nejvyšší úrovni:

Z důvodů pozdější realizace projektu v Senegalu se v započatých aktivitách projektového záměru v Ghaně nepokračovalo.

Na základě aktivit směrovaných i do Angoly získal projekt nebývalou podporu ze strany pracovníka tamního čs. zastupitelského úřadu. Po jeho uvedeni do funkce velvyslance ČR (L. ŠKEŘÍK) v senegalském Dakaru prezentoval projektové záměry nejen v Senegalu ale i Mali, Guinei a Gambii. O realizaci projevily zájem státní i soukromý sektor v Senegalu (společnost SPEFS, ředitel a spoluvlastník J.Ch. DERING, / občan SRN, lesní inženýr, koordinátor projektů financovaných německou vládou, lesnické projekty alžírský Atlas, JAR, Namibie a Senegal /). Zájem ze strany Senegalské republiky vyústil v pozvání ministra životního prostředí (A. BATHILY) k pracovnímu pobytu. Soukromá společnost na ochranu životního prostředí a zvěře Senegalu (S.P.E.F.S.) nabídla podílnictví na aktivitách společnosti při realizaci soukromé rezervace – RESERVE de BANDIA (rezervace byla založena v roce 1990 jako akciová společnost, původní plocha 460 ha . V roce 1995 navštívil představitel a spolumajitel této společnosti ČR (J. Ch. Dering v doprovodu P. Eichmüllera, lesní inženýr, akcionář Bandie, občan SRN). Při pracovním pobytu představil aktivity společnosti, projevil zájem o spolupráci při uvažované realizaci projektu včetně nákupu plemenného materiálu afrických turovitých (zjišťoval úroveň prezentované české technologie projektového záměru, analyzoval do jaké míry může navrhovaný čs. projekt narušit aktivity a případně ohrozit postavení společnosti v Senegalu). S pomocí čs. zastupitelského úřadu, senegalských resortů vnitra a životního prostředí a soukromé společnosti Realis de Kedougou (ředitel a vlastník společnosti Y. MALARET) byla v roce 1995 připravena pracovní cesta do Senegalu. Na základě posouzení situace, možností realizace a zamýšlené podpory ze strany potenciální přijímatelské země jsme se po dohodě s vedením zastupitelského úřadu rozhodli pro projekt, kde bude zpočátku důraz kladen na bilaterární spolupráci se senegalským partnerem. Na základě kritérií výběru místa realizace projektového záměru bylo se senegalským partnerem (v přímé spolupráci s českým velvyslancem) vytyčeno nejvhodnější místo realizace projektového záměru (vně jihovýchodní hranice Národního parku Niokolo – Badiar nedaleko vesnice Mako a řeky Gambie). Po konzultacích na odboru dvoustranných vztahů MZV ČR s podporou odboru subsaharské Afriky jsme podstoupili vypracovaný projektový záměr – Projekt farmového chovu antilopy Derbyho (Taurotragus derbianus derbianus) a návrh koncepce lovecké péče o zvěř pro oblasti hraničící s Národním parkem Niokolo – Koba v Senegalu (ing. M.Beran, ing. J.Vágner,CSc., Z.Vágner, 1996) MZ–ČR s žádostí o oficiální gesci (ministerstvo zahraničí v té době nedisponovalo samostatným rozpočtem na financování rozvojové pomoci, plnilo úlohu koordinátora a předkladatele plánu ). Při jednání na odboru států subsaharské Afriky ministerstva zahraničí bylo sděleno, že rozhodnutím Vlády ČR č. 342/96 byl projekt zařazen do projektů rozvojové pomoci s tím, že autorství směrem k projektu je třeba řešit s ČZU – ITSZ Praha (nyní ITS). ČZU obhajovala autorství zpočátku velmi nekorektně. Jednáními pracovního týmu (Beran, otec a syn Vágnerovi s 1. náměstkem ministra zemědělství / Ing. K. Burda /, s rektorem ČZU Praha / Prof. Ing. Jan Hron, DrSc., Dr.h.c. / za účasti ředitele ITSZ – ČZU Praha Doc. Ing. Karla Otty, CSc./), postojem autora projektu ITSZ – ČZU (Doc.Ing. Ivan Šáda, CSc., sdělil zdroj informací a ujistil, že mu nebyly známy aktivity autorského týmu projektu / Beran a kol. / – jednání MZ ČR - nám. ministra zemědělství ing. Rybníček) a absencí konkrétních kroků v přijímatelských zemích (Ghana, Senegal a Mali) byla ČZU nucena změnit postoj ve věci autorství k projektu. Jediným řešením, které by nepoškodilo čs. zahraniční aktivity vyústilo ve sjednání dohody o tzv. „rozšíření projektu o problematiku antilopy Derbyho.“ (záznam jednání z 3.6. 1997, za ČZU Praha – Otto,Šáda,Verner, MZ ČR – Pluhařová, Brož, autorský tým – Beran, Vágner). V rámci úsporných opatření, tzv. balíčku opatření, byl rozpočet na rozvojovou pomoc snížen na 50%. Neuzavřením dohody s FAO k termínu 30. 06. 97 z důvodu neujasnění rozsahu byl projekt ČZU Praha pozastaven. V rámci zajištění potravinové bezpečnosti, získání dalších zdrojů lidské výživy ČZU projekt inovovala a rozšířila o další druhy antilop rodů Oryx, Addax, Hippotragus, Tragelaphus, Alcelaphus – tzv. Projekt A (řešitel Otto) a projekt B (řešitel Beran) – Ochrana a chov antilopy Derbyho v Senegalu. Projekt byl předložen na MZ ČR (nám. ministra dr. Chvojka, ing.Zídek, ing. Rybníček) a MZV ČR (ředitel ing. Žebrakovský). V roce 1998 za zajištění a podpory MZV ČR byla v Dakaru dne 15. 5. podepsána dohoda o spolupráci mezi ITSZ – CZU Praha (ředitel ITSZ Otto a odpovědný řešitel projektu Beran) a Ředitelstvím národních parků Senegalu - DPN (ředitel plk. S. Ndiaye, DPN je součástí ozbrojených sil Senegalu ) a Ředitelstvím vod, lesů, lovu a ochrany půdy Senegalu– DEFCCS (ředitel A. Kane) při realizaci projektového záměru chovu antilop Derbyho. V roce 1999 po jednáních na odboru zemí subsaharské Afriky (ředitel odboru J..Olša,,jr. Beran, Otto) byla přidělena gesce MZV (OVEMO) a projekt byl zařazen do plánu realizace roku 2000. Absence konkrétních kroků ve směru realizace předložených projektových záměrů včetně nezajištění smluvních partnerů v  přijímatelských zemích programu tzv. projektu A řešitele Otty, příklon všech členů širšího autorského týmu směrem k projektu B bylo nejen manifestací absence konkrétního projektu A ale i teoretických a především praktických znalostí řešené problematiky. Leteckého monitorování a terénních prácí se pro nemoc neúčastnil ing. Vágner, za ČZU byl pracovní tým ITSZ sestaven z externích spolupracovníků (Hájek, Kostík). Po úmrtí K.Otty (zbytečná smrt, zdravotní nezpůsobilost K..Otty – operace chlopně provedená v době nedávné před zahájením terénních prací; opakovaně odmítal navrhovanou neúčast při leteckém monitorování oblasti Falemé a Niokolo - Koba v období max. teplot vrcholu období sucha a později i nabízený odvoz ze strany chargé d´affaires O.Holubáře) k výše zmíněným negativům přistoupila ne vždy správně volená taktika vůči zainteresovaným stranám v Senegalu a nerespektování dohody s autorem a koordinátorem projektu. Po jednáních na ředitelství parků v Dakaru (7. 11. 2000 - za senegalskou stranu nově jmenovaný ředitel D.M.Ba, za SPEFS CH. Dering, G. Rezk a českou stranu Havrland – ředitel ITSZ, Holubář, Beran, Kostík; předmětem jednání byla realizace odchytu v horizontu 2 let / po dokončení chovného zařízení hraničícího s národním parkem - výměra 2000ha /, zástupci společnosti SPEFS v obavách o ztrátu postavení v rámci iniciativ čs. strany a podpory státního sektoru ze senegalské strany kategoricky požadovali uzavření tripartitní dohody, čs. strana souhlasila s podmínkou zachování samostatnosti čs. projektu) bylo kategoricky požadováno ukončení aktivit strany ITSZ ve smyslu dvojího vedení (iniciovaného dr. P.H.Vernerem – emeritním pracovníkem Výzkumného ústavu potravinářského v Praze, společně se studenty vyšších ročníků řádného a doktorandského studia) a snah směrovat projekt do roviny tzv. terénních výzkumů v Senegalu, pořádání workshopů, seminářů, publikační činnosti a snah o realizaci tzv. Českého ekologického střediska pro výzkum antilop (Verner, červen 2000 - návrh na vybudování ekologického střediska výzkumu antilop - „chovná obora“ / 50ha / antilop Derbyho s provozní budovou / laboratoř, sklad, dvě ložnice, kuchyně a soc. zařízení / a přilehlou „pozorovací oborou / 5ha/; místo realizace Foręt de Fathala v blízkosti hranic s Gambií v sousedství zařízení společnosti SPEFS o výměře 2000 ha (komplexní turistické zařízení pro návštěvníky nedaleké anglofonní oblasti Gambie s ukázkami fauny původní i introdukované z jižní Afriky). Zásadním požadavkem bylo soustředění finančních prostředků na realizaci chovného zařízení vně parku–obory (výměra 2000ha), odchyt antilop v počtu 50 kusů a stálou přítomnost čs. strany po roce 2004. Postoj autora – řešitele projektu podpořili také účastníci jednání chargé d´affaires O. Holubář a člen realizačního týmu MVDr. J. Kostík. Ředitel Havrland souhlasil, přiznal však skutečnost, že druhé skupině slíbil za odměnu cestu do národního parku. Zdůvodněním cesty (prosinec 2000) tzv. výzkumné expedice řízené zprostředkovaně písemnými pokyny dr. Vernera byl orientační ekologický výzkum a školení na úřadech regionů Tambacounda a Kédougou o významu projektu pro obyvatelstvo v oblastech přilehlých k národnímu parku. V průběhu výzkumu společně s představiteli resortu životního prostředí Senegalu, DPN a správy parku (účelové jednání nově jmenovaného vedení DPNS a parku vedeného směrem k  osobní finanční zainteresovanosti ) vytipovali tři oblasti možné realizace chovného zařízení v národním parku. Rivalitou, negací dosavadních kroků, chybně volenou strategií a ne vždy správně volenou taktikou, nerespektováním smlouvy s autorem projektu, především opětovným a chybným výběrem místa realizace chovného zařízení uvnitř národního parku vyhlášeného biosférickou rezervací v rámci programu UNESCO, značně poškodili české pozice. Po seznámení se s aktivitami této akce autor projektu na jednání s ředitelem ITSZ upozornil na řadu rizik činnosti doktorandů a studentů vyšších ročníků. Současně SPEFS nekompromisně požadovala korektní přístup a vyváženější vztahy vůči zainteresovaným stranám s poukazem na lehkou zranitelnost zdánlivě výhodné pozice čs. strany. Jednatel společnosti CH. Dering (vztahy na vládní úrovni, vazby na nejvyšší odborné kruhy v zemi, úzká spolupráce s IUCN, podpora Velvyslanectví SRN) upozornil čs. stranu na řadu rizik jak v důsledku chování této skupiny, tak i z výběru nevhodného místa realizace s odůvodněním na: vzdálenost od centra parku v Simenti, konfiguraci terénu, sníženou průjezdnost v období dešťů a místa nejčastějšího působení pytláků (vyšší nároky materiální a strážní služby). Dále zdůraznil nejistou kontinuitu koncepce projektu po roce 2004, malou zainteresovanost strážní služby, účelové jednání managementu národního parku vedeného směrem k osobní finanční zainteresovanosti (konkrétně – požadované honoráře za předložené studie ze strany představitelů přijímatelské země, doporučil omezení kompetencí tzv. českým odborníkům z řad studentů vyšších ročníků a doktorandů). Ujistil, že na uvedené skutečnosti o možných důsledcích jednání druhé skupiny upozorňuje s předstihem a současně žádal o zprostředkování jednání s vedením ITSZ (nejen ve smyslu ukončení výpadů vedených touto stranou, ale především k ukončení populistických kroků, které ve své podstatě mohly nejen ohrozit ale i zastavit aktivity společnosti SPEFS). Na počátku roku 2001 byla uzavřena dohoda o výstavbě chovného zařízení s francouzskou firmou Richard Equipment v národním parku na soutoku říčky Béré Boulo To s řekou Niokolo Koba. Stavba byla započata stavbou dvou hrází. Provedené práce pod odborným dozorem studentky doktorandského studia byly nekvalitní, následující období dešťů poškodilo hráze natolik, že ani po opravným pracích nebyly plně funkční. Majitel firmy RE Richard Alvarez oddaloval zahájení prací výstavby obory, čímž došlo ke zhoršení vztahů nejen v Senegalu (DPN) ale i na MZV ČR! SPEFS poukazovala na značné zhoršení vzájemných vztahů mezi podnikatelskými subjekty v Senegalu a správou parků, které nastalo razantním vstupem české strany (studenti vyšších ročníků a doktoranti). Skupina svým přístupem vymanévrovala čs. projekt ze strategických pozic.Společnost (SPEFS) využila nezkušenosti a neodbornosti týmu ITSZ a postupnými kroky dostávala čs. stranu do pozic závislosti na sobě (z hlediska záchrany kontinuity vlastních podnikatelských aktivit se jednalo o jediné možné řešení ). Projekt nebyl v popředí zájmu odpovědného vedoucího projektu (ředitele ITSZ – ČZU Praha, ze zdrojů ITSZ: „Páteří realizačního týmu je 14 řešitelů, pracovní styl – porady 1x týdně, kde každý vznáší své kritické připomínky a návrhy.“ Jádro pozdějších řešitelů sestávalo ze studentů a doktorandů včele s dr. Vernerem.) Činnost a způsob práce byl kontraproduktivní. Neodborný přístup, neznalost praktické problematiky ze strany dr.Vernera podpořená entuziasmem a nekritickým přístupem studentů – řešitelů, neuvážené nakládání s finančními prostředky a především odklon od projektu rozvojové pomoci k projektu vědecko – výzkumnému neodvratně zmenšovaly šanci úspěšné realizace a současně snižovaly odborný kredit čs. strany. Po velmi důkladném zvážení možností technických, materiálních a v neposlední řadě finančních byl ITSZ doporučen (Dering, Beran, Kostík) společný postup se společností SPEFS při odchytu antilop. Předběžnou smlouvu společného postupu senegalské strany a ITSZ (neodborný přístup navržený senegalskou stranou z důvodu finanční zainteresovanosti – tzv. tradiční odchyt – domorodá nátlačka a další způsoby navržené týmem ITSZ jako např. návrh narkotizace u říčních napajedel / pozorování antilop Derbyho strážci parku jsou víceméně náhodná a vzácná /, případně variantu narkotizace provedené z ultralehkého letadla?!) jsme negovali. Argumentaci neznalosti problematiky, entuziasmus a nekritičnost druhého týmu SPEFS odmítala s odůvodněním kompetentního vedení ITSZ. V druhém případě realizace odchytu jinou servisní organizací v české režii přistupuje k finančním nákladům odchytu nutný průzkum území a lokalizace stád antilop. Celkové finanční náklady na akci tohoto typu jsou zhruba o 50 -100% vyšší ve srovnání s vlastním odchytem. V případě společného postupu by režie lokalizace výskytu druhu odpadla z důvodu monitorování stád antilop pomocí radioobojků upevněných firmou SPEFS při prvním odchytu. Realizací společného postupu bychom se spolupodíleli jen na vlastní režii odchytu. Z důvodu častých personálních změn ve správě parku a možnou osobní finanční zainteresovanost ze strany členů vedení parku a především kontiniuity samotné realizace projektu bylo bezpodmínečně nutné uzavření smlouvy o deponaci (zapůjčení zvířat po dobu realizace projektu) odchycených antilop čs. straně s tím, že narozené mláďata budou dělena následovně: prvně narozené a odchované mládě patří majiteli a druhé chovateli. ITSZ návrhy nejen odmítl, ale i podrobil ostré kritice. V červenci DPN změnila postoj k ITSZ a navrhla odstoupení od budování obory na území parku. Alternativou byl návrh realizace na okraji parku (což je v podstatě jediné možné řešení realizace projektu využívajícího biologický potenciál národního parku ) v oblasti vesnice Madina Kouta. Výsledky a směrování projektu do roviny vědecko-výzkumné vedly ke změnám postoje MZV ČR (roku 2001 byla vypovězena smlouva, která zajišťovala financování po dobu pěti let a to v rozmezí let 2000 – 2004). Na základě žádosti a pozvání skupiny SPEFS k jednání s ministrem životního prostředí Senegalu odcestovala tříčlenná pracovní skupina (za ITSZ dr. J. Kostík, ing. M. Beran – soukromý pobyt, RNDr. D. Holečková přizvaný pozorovatel – auditor, ředitelka ZOO Dvůr Králové). Pracovního jednání s ministrem dne 11.12. 2002 se účastnili za přítomnosti českých zástupců J. Ch. Dering, G..Rezk a bývalý ředitel DPN D.M. Ba. Ministr vyjádřil nespokojenost s činností české strany s konstatováním, že finanční prostředky určené k realizaci projektového záměru byly zatím čerpány jen k realizacím českých výprav. Jednání ukončil prohlášením o podpoře investic soukromého sektoru. Závěry z jednání jsme tlumočili českému charge d´affaires J. Prokopcovi, který nám potvrdil stanovisko senegalské strany s tím, že je obeznámen se stavem realizace projektu v důsledku aktivit ITSZ. Pobyt jsme zakončili společným podpisem stanoviska k situaci antilopy Derbyho se skupinou SPEFS (12.12. 2002).

ITSZ zkompromitoval čs. stranu neodborným přístupem, nehospodárným nakládáním s finančními prostředky, špatně volenou strategií a taktikou. Pozice renomovaného pracoviště zachraňoval paradoxně uzavřením partnerství se společností SPEFS za současného zadání zakázky (finance / část / vrácené firmou Richard Equipment po vypovězení smlouvy výstavby obory o min. rozloze 500ha) této firmě (realizace tzv. ochranné a reprodukční obory pro antilopu Derbyho). Výsledkem činnosti ITSZ, financované z prostředků české rozvojové pomoci, je oplocení padesáti hektarů (50 ha) plochy nevelké oblasti Foręt de Fathala nedaleko hranic Gambie (50 km od hlavního města Banjulu), bez infrastruktury a zvířat, v těsném sousedství soukromé rezervace Fathala (majetek společnosti SPEFS, komplexní turistické zařízení, které je obdobou zařízení Reserve de Bandia situované 65 km východně od Dakaru určené návštěvníkům hlavního města a blízkých letovisek nedalekého pobřeží Atlantického oceánu). Původní stromová savana je ohrožována nadměrnou pastvou dobytka, ilegální těžbou dřeva, sběrem plodů a pytláctvím. Zásadní nevýhodou daného území je vysoká koncentrace dobytka s reálnou možností přenosu nemocí skotu na antilopy Derbyho (značná afinita - vnímavost antilopy Derbyho k dobytčímu moru a dalším nákazám, které v minulosti opakovaně na africkém kontinentu decimovaly stavy zvěře; dobytčí mor byl zavlečen importem skotu zeboidního typu kolem roku 1890 z Indie; ve vlnách nákaz, které se přehnaly v letech 1890-1 a 1896-7 jižní a východní Afrikou, se na pokraj vyhubení dostala řada druhů antilop; některé druhy se z tohoto nárazu epidemie již nevzpamatovaly). Realizace tzv. ochranné a reprodukční obory pro antilopu Derbyho je výsledkem nerespektování dohod a postupné negace původního záměru projektu rozvojové pomoci. Oplocená část stromové savany svými podmínkami (úživnostními, úkrytovými, klidovými) a rozlohou nejen nesplňuje základní parametry zařízení oborního chovu, ale i neskýtá záruky proklamovaného programu ochrany daného druhu.

V roce 2003 byl ve spolupráci se Zoologickou zahradou Dvůr Králové vypracován projekt CEZCH FARM (přijímatelská země Zambie, provincie Northern; zemědělsko-lesnický podnik založený na hospodářském a turistickém využití přirozeného chovu afrických kopytníků s návazností na ošetřování, obnovu a kultivaci lesních porostů a výchovně vzdělávací centrum výuky aplikace technologií chovu zvířat, hospodářské péče o zvěř, pěstování dřevin a výzkumu, autorský kolektiv: Ing.M.Beran, Prof.Ing.E.Václav, DrSc., Prof.Ing. J.Hromas,CSc., RNDr.D.Holečková, MVDr.J.Kostík, spolupředkladatel Lesy ČR, 501 68 Hradec Králové zastoupené Dr.Ing.M.Kravkou). Projekt je zpracován pro oblast lesnaté savany známé pod názvem miombo. Savana tohoto typu se rozprostírá od východu afrického kontinentu k západu v délce přes 2500 km, od severu k jihu dosahuje v nejširším místě téměř 2000 km. Zabírá celou jižní Tanzánii, Mozambik na sever od řeky Zambezi, Malawi, Zimbabwe, Zambii, jižní Kongo a téměř celou Angolu. Projekt je koncipován v rámci české zahraniční rozvojové pomoci jako dlouhodobý projekt umožňující další rozvojové aktivity ČR v přijímatelské zemi. Důraz je především kladen na racionálnější využití obnovitelných živočišných a rostlinných zdrojů. Realizačním výstupem projektu je zemědělsko-lesnická farma hospodářského a turistického využití přirozeného chovu původních afrických zvířat a pěstební činnost místních a nepůvodních dřevin s návazností na podpůrné projekty realizací zpracovatelských technologií (pila, malokapacitní jatka). Součástí realizace je také genetická banka vybraných původních druhů fauny a flóry (spoluúčast na obnově životního prostředí), vytvoření výchovně vzdělávacího a výzkumného centra pro zemědělce, lesníky a české stážisty. Projekt byl v roce 2004 rozpracován a předložen MZ ČR s žádostí o gesci, která mu byla udělena.

O realizaci projektu byl zájem nejen ze strany přijímatelské země ale především ze strany zadavatele -Ministerstva zahraničních věcí ČR. Projekt byl koncipován jako pokračující a byl založen tak, aby dlouhodobě naplňoval cíle moderní rozvojové spolupráce, kdy finanční prostředky rozvojové pomoci budou využity jen pro první fázi realizace pozdějšího komerčního projektu s majetkovou účastí zambijské strany a českého společníka. Od prvopočátku byl kladen důraz na účelné vynakládání finančních prostředků. Tímto jsme reagovali na skutečnost, kdy většina představitelů třetích zemí odmítá rozvojovou pomoc s tím, že většina vykazovaných finačních prostředků určených na rozvojovou pomoc je čerpána na cestovní a pobytové náklady pracovníků ze zemí dárců. Po personálních změnách na Ministerstvu zemědělství ČR bylo konstatováno (na úrovni ředitele odboru), že projekt je finančně náročný a z daného objemu může být pokryto více výjezdů našich odborníků do rozvojových zemí! Přes četné intervence pracovníků MZV ČR (ředitel odboru států subsaharské Afriky, ředitelka odboru rozvojové spolupráce) bylo odpovědí a kompromisním řešením ve směru realizace projektu Zambie dodatečné schválení finančně méně nákladného projektu ČZU Praha (vakcinace skotu v Zambii – provincie Barotsko).

V roce 2004 nabyla na intenzitě spolupráce s Angolskou republikou, která v roce 2005 projevila značný zájem o spolupráci v oblasti agrolesnictví. Předmětem zájmu byla realizace obdobného projektu CZECH FARM–ZAMBIE s důrazem na aplikace zpracovatelských technologií umožňujících optimální využití místních obnovitelných zdrojů. Projektový záměr byl přepracován na základě předběžného projednání s angolským partnerem. Byly opět akceptovány připomínky ve smyslu neúčelně vynakládaných prostředků rozvojové pomoci, které se míjejí původně určenému záměru. Byl navržen model, kdy i druhá tzv. přijímatelská strana dá k dispozici nejen finanční prostředky ale i technickou podporu v rámci primární studie, která vyústí v realizaci komerčního projektu za majetkové účasti obou stran.

Předložený projekt byl s žádostí guvernéra (A.B.Gangulo) provincie místa realizace předložen generálnímu řediteli (T.P.Caetano) Institutu rozvoje lesů Angoly, který projekt doporučil a posléze podstoupil ke schválení centrální vládě. Podpisem ministra zemědělství a rozvoje venkova (G.B.Lucutuca) v roce 2006 byl projekt schválen k realizaci a autor projektu byl ustanovením vlády provincie (č.0550/2006) vzhledem k potřebám poradenství v oblasti zemědělství a lesního hospodářství jmenován poradcem provinční vlády.

V této fázi jsem přistoupil k oslovení LČR (Lesy České republiky, s.p. Hradec Králové) s nabídkou participace na realizaci projektu. Lesy ČR reagovali pozitivně, Ministerstvo zemědělství ČR přislíbilo možnou podporu projektu počínaje rokem 2007. Na základě toho požádal bývalý generální ředitel LČR ing.V.Blahuta o schůzku státního tajemníka ing.Tomana, kterého jsme společně informovali o naskytnutých a neopakovatelných možnostech spolupráce s ohledem na hospodářsko-politickou situaci v zemi! Po odvolání a odchodu obou účastníků výše zmíněného pracovního jednání jsem v jednáních pokračoval s generálním ředitelem LČR panem F. Koníčkem. Po jednáních na půdě resortu zemědělství za širší účasti

(na straně lesů ekonomický náměstek p.V. Třeštík, na autorské straně Prof.Ing.E.Václav, Dr.Sc.) jsme dohodli společný postup ve věci spolupráce a realizace projektu v Angolské republice. Zástupci LČR požadovali změny pro první fázi realizace projektu s ohledem na zákon o ochraně investic. Po konzultaci s angolskou stranou byly požadavky plně akceptovány. Následný postoj LČR byl odklonem od předběžných dohod. Požadavky českého partnera jsem jako autor projektu a současně poradce nemohl podpořit (věcně i právně). Odpovědí angolské strany, kterou jsem obdržel s žádostí o předání české straně, bylo písemné vyjádření generálního ředitele Institutu rozvoje lesů Angoly adresované generálnímu řediteli LČR. Angolský partner poukázal na skutečnost již schváleného projektu a k dalšímu posunu a požadavkům LČR zaujal negativní stanovisko.

V rámci expertní činnosti jsem vždy prosazoval české zájmy a usiloval o prezentaci české dovednosti. Často jsem však narážel na domácí scéně na nepochopení a především v poslední době na upřednostnění osobních či skupinových zájmů na úkor společenských.

S ohledem na dlouhodobé zkušenosti v ČR a doporučení představitelů Angoly je v současné době jednáno s potenciálním investorem (bankovní sektor, zahraniční partner), který projevil vážný zájem o realizaci projektu a další investice na území Angolské republiky.

V Brně dne 16.01. 2007 Miroslav Beran