Vlastimil Kotek
Vlastimil Kotek |
|
|
|
Obr. 1. - Carta fitogeográfica de Angola.
Obr. 2. - Mapa Provincie Cabinda v Angole.
Obr. 3. - Mapa lesních oblastí Angoly.
Obr. 4. - KKVRZ ČSAV - lesnická sekce Zvolen.
Angolská republika patří, pokud se týká území, k jedním z největších států Afriky. Má rozlohu 1 246 700 km2. Počet obyvatel 7,5 mil., převážně složené z kmenů Ovibundů a Mbundů patřících k bantu hovořících etnických skupin. Na severu sousedí s Kongem, na východě se Zambií a na jihu s Namíbií. Západní hranici země tvoří Atlantický oceán.
Pobřežní nížina Angoly přechází k východu stupňovitě v náhorní plošiny. Z plošiny Bié vystupuje masiv Moco vysoký 2 620 m. n. m.. Nižší plošina Lunda je vodním předělem mezi říčními systémy Konga a Zambezi. Ke Kongu svěřuje řeka Kasaj a Kvango, k Zambezi Cuando Kubango. Řeka Evanza a Cunene ústí přímo do Atlantiku. Podnebí je tropické, ovlivněné chladným Benguelským proudem a nadmořskou výškou. Angola je převážně pokryta savanovými lesy, na severu tropickými pralesy, které k jihu přecházejí v mosaikové lesy. Celková rozloha lesů se udává cca 65 mil. ha. Z toho národní parky Yona/1,6 mil. ha, Kisama 1,4 mil. ha, Kameia 960 tis. ha, Bikuar 70 tis. ha, Kameandala 60 tis. ha.
Mimo jiné zvláštní pozornosti zasluhuje provincie Huambo. Tato je situována v centru Angoly a hornatá část této je v nadm. výšce 1 500 - 2 000 m.n.m. a má rozlohu 29 827 km2. Lesní porosty jsou zde převážně typu tzv. otevřených lesů s poměrně malou zásobou dřevin na 1 ha a poměrně slabých dimensí, rostoucích velmi pomalu. Předpokládaná těžba v těchto porostech je cca 10 mil. m3 dřeva. Je to provincie, kde byla velmi rozvinuta zemědělská výroba a byla předmětem intenzivního rozvoje za portugalské koloniální sféry. Bývalá koloniální správa zde nechala vypracovat zvláštní zemědělsko-průmyslový plán pro tuto oblast. Bylo uvažováno o dalším rozšířením plantáží eukalyptů, cupresus lusitanika, casuarina a pinus.
Počítalo se s výstavbou nové přehrady a závodu na výrobu papíru a celulozy.
V Huambu má sídlo Instituto de ivestigacao agronomica de Angola. V areálu tohoto výzkumného ústavu též sídlí vysoká škola zemědělská s oddělením lesního inženýrství a je podřízena přímo ministerstvu zemědělství. Ústav má čtyř oddělení a to ředitelství, generální radu, vědeckou radu a personální komisariát.
Ústav je vybaven laboratoří na ochranu dřeva, zkušebnu fysikálně-mechanického zkoušení dřeva, laboratoří chemie dřeva a velmi rozsáhlou xylotékou, která obsahuje téměř všechny dřeviny světa a má zvláštní oddělení dřeva angolské provenience. Ústav vlastní zkušební stanici impregnace dřeva a rovněž pokusné plantáže pro pěstování různých druhů dřevin.
V roce 1974 byla podepsána mezi Československem a Argentinou mezinárodní dohoda o vědecko-technické spolupráci s platností na pět let s tím, že tato dohoda bude každý rok prodlužována. Specifikace náplně a upřesnění této dohody se realizovala až na prvním zasedání čsl-argentinské smíšené komise v r. 1981, která se konala v Praze.
Na základě závěrů z tohoto jednání byl doporučen touto komisí rámcový program spolupráce, na kterém mají participovat jak československé, tak i argentinské vědecké instituce i výrobní resorty. Konkrétně se tato spolupráce týká především Českosl. akademie věd FM paliv a energetiky, FM zemědělství, M průmyslu, M stavebnictví. Ze strany Argentiny jsou jejich partnery vůči ČSAV Consejo Nacional de Investigaciones Biencias y Técnicas. Vůči průmyslu je to Instituto Nacional de Tecnologia e Industria, který je podřízen přímo arg. ministerstvu průmyslu a dále jsou to Ministerstvo zemědělství a dobytkářství a další.
A nyní k některým argentinským institucím.
Tato vrcholná vědecká instituce v Argentině byla založena presidentským dekretem č. 1291 v únoru r. 1958 a jejím základním posláním je provádět rozvoj vědy a techniky, koordinovat vědeckou činnost ostatních institucí, zvyšovat úroveň vědeckých pracovníků, provádějících vědeckou činnost v různých vědních oborech. Na poli mezinárodním je řízena tato instituce sekretariátem pro vědu a techniku ministerstva zahraničních věcí a kultury. V současné době na základě mezinárodních dohod na vysoké úrovni udržuje Argentina styky s následujícími mezinárodními organizacemi: OSN - Světová organizace pro zdravotnictví, FAO, UNESCO. Mimo to má Argentina mezinárodní dohody s následujícími vědeckými institucemi: Národní rada pro vědecko-technický rozvoj a technologii v Brazílii, Německá služba pro výměnu akademicky vzdělaných pracovníků s NSR, Nejvyšší rada pro vědecký výzkum Francie, Italsko-Ltinsko_americký institut, Universita G. Moreno Bolívie.
Tato státní instituce je přímo podřízena ministerstvu průmyslu. Provádí aplikovaný výzkum, metrologii, testování výrobků domácí i zahraniční provenience. Tento institut zahrnuje téměř všechna průmyslová odvětví.
Jednotlivé ústavy jsou soustředěny v jednom areálu, jenž má rozlohu cca 36 ha na okraji Buenos Aires. Jsou zde vybudovány jednotlivé ústavy a zkušební technologické linky pro ověřování jednotlivých technologických postupů a ověřování výroby. Tato koncentrace jednotlivých pracovišť se zkušebními provozy, která jsou organizačně propojena vzájemně mezi sebou má řadu výhod pro komplexní řešení výzkumných úkolů. Institut je dotován rozpočtem nadřízeného resortu a částečně financován objednanými výzkumnými úkoly přímo výrobními podniky. Jedním z nejlépe vybavených středisek je středisko metrologie, které je kompletně vybaveno nejmodernější přístrojovou technikou z NSR. Institut má vlastní prostředky na financování stážistů pro oboustranné výměny specialistů na řešení úkolů, dohodnutých na mezinárodní úrovni.
Pro dokreslení celkové úrovně této „Rozvojové země“ chtěl bych se zmínit ještě o rozvoji energetiky na bázi výskytu nerostného bohatství. Je to v prvé řadě rozvoj těžby uranu a v návaznosti rozvoj atomové energetiky. Veškerý atomový výzkum a projektování atomové energetiky provádí státní organizace Komise pro atomovou energii, která až do zvolení ústavní nové vlády na sklonku roku 1983 byla pod kontrolou armády. Tato instituce rozvíjí dalekosáhlou prospekci uranových ložisek v Argentině. Průzkum zaujímá plochu cca 250 tis. km2 a provádí se hlavně v oblastech Patagonie provincie Cordoba. V Cordobě jsou to těžená ložiska Don Goyo, Olsacher, Schlaginweit, Rodolfo, Punila. netěžená ložiska La Mandinga, Don Alberto, Rodeo de los Alazanes, La Morenita a Condorito. Při průzkumu bylo v Argentině lokalizováno více jak tisíc anomálií se známkami primárního uranu. V severní provincii Salta je to těžené ložisko Tinogasta, v provincii Catamarca ložisko Cuandacol, v provincii San Juan Los Colorados a v provincii Rioja ložisko Cosquin. Zpracováním uranových rud se zabývá firma C.F. Cordóba, která disponuje dvěma linkami na zpracování dioxinu uranu, který je schopen přepravy na výrobu nukleárního paliva.
Rozvoj dřevařského a celulosopapírenského průmyslu je závislý na celkových zásobách lesních porostů, které v současné době činí cca 63 mil. ha lesní plochy, z toho pouze 29 milionů ha jsou lesy, na kterých je možné těžit dřevo pro průmyslové účely. Na cca 10 miliónech ha se těží dřevo palivové a zbytek jsou lesy zaujímající národní parky a reservace, kde je exploatace omezena nebo zakázána. Nejdůležitější lesní areály jsou v severních provinciích Missiones, Formosa, Tucumán a Chaco, kde je převážně soustředěna těžba pro dřevozpracující průmysl a těžba guebracha pro výrobu třísla. Celková roční spotřeba je cca 14 mil. m3 a do roku 2000 se počítá se vzrůstem na trojnásobek. Zatím vedle značného vývozu guebracha na tříslo Argentina převážně stavební dřevo dováží a to hlavně borové dřevo z Chile a z Canady. Pokud jde o dřevozpracující a nábytkářský průmysl v Argentině, existuje zde velké množství drobných firem, které se zabývají jednak dřevařskou prvovýrobou a výrobou nábytku. Mimoto zde existují moderní závody na výrobu algomerovaných materiálů.
V současné době dřevozpracující a nábytkářský průmysl v Argentině v důsledku hospodářské krize posledních let prožívá těžkou recesi.
Mimo jiné chtěl bych se zmínit o zajímavém projektu bezvodého etanu z přebytku obilí a kukuřice na mísení automobilovým benzinem.
Na tento projekt dalo Ministerstvo ENERGIE USA garanci na půjčku ve výši 706 mil. USD. na výstavbu 11 závodů na výrobku bezvodého etanu s kapacitou 11 mil. tun/ročně. Na tuto výrobu měly být využity odpadové tepelné energie a regenerační zdroje energií.
Předpokládá se, že v r. 1990 se má vyrábět již 30 mil. tun palivové směsi pro automobily (85% benzin a 15% etanolu). V roce 1990 má být spotřeba obilí na výrobu etanolu 30 mil. t/r. z čehož 38% se bude vracet zpět zemědělcům ve formě proteinových koncentrátů pro krmné účely.
Tento projekt USA je velmi zajímavý z hlediska úspory ropy i z hlediska ekonomického, pokud by neměl silný politický aspekt pro země, které dosud jsou nuceny obilí nakupovat jako základní potravinu pro své obyvatelstvo.
Ovšemže v případě, že přebytky obilovin budou bezezbytku vykupovány výrobci etanolu - na světovém trhu vznikne nedostatek obilovin, ceny vzrostou a budou diktovány státy s vysokou výrobou obilí.
K tomuto programu zatím přistoupila Kanada a předpokládá se, že i některé státy Jižní Ameriky.
Podle toho, co jsem zjišťoval v Argentině - Argentina sice bezvodý etanol vyrábí, avšak z melasy a odpadních obilovin.
Směs benzín - etanol je prodávána u normálních benzinových čerpadel v provinciích Tucuman a Lalta
K tomuto programu USA zatím Argentina nepřistoupila.
Celková koncepce a zaměření vědecko-technické spolupráce je motivována novou situací, která nastala po všeobecných volbách, a zvolením nové ústavní vlády v Argentině. Faktem je, že nová státní administrativa převzala národní hospodářství na pokraji úplného zhroucení.
Situaci argentinského národního hospodářství charakterizují např. tyto aspekty: tvorba HDP, který je na úrovni let 1973 - 74, kde přes dočasný vzestup do r. 1980 došlo k jeho významnému poklesu. Vnitřní spotřeba je tudíž v současné době na úrovni jako před 10 lety a objem investic je dokonce na úrovni roku 1968.
Tyto negativní aspekty výrobního sektoru jsou ještě zvýrazněny trvalou inflací maloobchodních i velkoobchodních cen. Znehodnocení místní měny vůči oficiálnímu kurzu US dolaru výrazně ovlivňuje tvorbu vnitřních MC a VC. Cenový a měnový vývoj v roce 1983 z konce minulého roku pokračuje a opět se zrychlilo tempo inflace a devalvace arg. pesa.
V oblasti zahraničního obchodu byla novou vládou vydána opatření striktně omezující a zakazující dovozy do země. Zboží, které není uvedeno v seznamech zakazujících dovoz, má další administrativní, platební a úvěrová omezení, takže pro dovozce je prakticky nerealizovatelný.
Změna všech negativních aspektů v argentinském národním hospodářství si bude vyžadovat delší dobu. Za toto krátké období existence ústavní vlády je možno zaznamenat pozitivní prvky v rekuperaci průmyslové výroby, která byla zbavena konkurence dovozu.
Nová vláda pro první období pro řešení nejpalčivějších hospodářsko-politických problémů vyhlásila na základě volebního programu plán stabilizace národního hospodářství, který je zaměřen především na:
Vycházeje z tohoto rámcově stanoveného plánu rozvoje argentinského hospodářství a po zhodnocení stávajícího stavu vědecko-technické spolupráce, je nutné provést její přebudování se zaměřením další činnosti především na státní sektor a v širším záběru i na jednotlivé provincie, které se za současné situace intenzivně domáhají větší pozornosti centrální vlády.
Pokud jde o vědeckou spolupráci, je navázán kontakt na argentinskou státní instituci CONSEJO NACIONAL DE INVESTIGACIONES CIENCIAS Y TECHNICAS. Tato instituce byla založena presidentským dekretem č. 1291 5. února 1958 a jejím základním posláním je:
provádět rozvoj vědy a techniky (základní výzkum)
koordinovat vědeckou činnost ostatních institucí
zvyšovat úroveň vědeckých pracovníků provádějících výzkumnou činnost v různých vědních oborech.
Prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí - Sekretariátu pro vědu a techniku, na základě mezinárodních dohod na vysoké úrovni udržuje styky s následujícími mezinárodními organizacemi:
OSN:
OMS - ORGANIZACION MUNDIAL DE LA SALUD
FAO - ORGANIZACION PARA ALIMENTACION LA AGRICULTURA
UNESCO
mimo tyto, má Argentina mezinárodní dohody s následujícími vědeckými institucemi:
CONSELHO NACIONAL DA DESENVOLVIMIENTO CIETIFICO E TECHNOLOGICO BRAZIL
SERVICIO ALEMAN DE INTERCAMBIO ACADEMICO (DAAD) - NSR
CONCEJO SUPERIOR DE INVESTIGACIONES CIENTIFICAS DE ESPAŇA
THE ROYAL SOCIENTY - VELKÁ BRITÁNIE
INSTITUT NATIONAL DE LA RECHERCHE SCIENTIFIQUE - FRANCIE
INSTITUTO ITALO - AMERICANO (IILA) - ITÁLIE
UNIVERIDAD G. MORENO- BOLIVIE
CONICYT - CHILE
NATIONAL SCIECE FOUNDATION - USA
Konečná dohoda o vědecko-technické spolupráce mezi ČSAV A CONICET není dosud podepsána.
Tato státní instituce je podřízena přímo ministerstvu průmyslu, vlastní rozsáhlý areál s výzkumnými a zkušebními laboratořemi. Tento institut zahrnuje ve své činnosti téměř všechna průmyslová odvětví, pro která provádí aplikovaný výzkum, servis a atestaci výrobků jak z dovozu, tak i místní provenience a odzkušuje a ověřuje výrobní technologie ve zkušebních provozech.
S touto institucí byla projednána spolupráce s Výzkumným ústavem bavlnářským v Ústí nad Orlicí a Výzkumným ústavem textilním ve Dvoře Králové. Byl předložen návrh Dohody o spolupráci, která má být podepsána v letošním roce.
Mimo to jsme byli písemně požádáni o spolupráci v oblasti skla, porcelánu, celulózy a papíru, robotizace, sváření kovů a konstrukce obráběcích strojů, Prostřednictvím FMZO budou požádány č. instituce a resorty o návrh rozsahu spolupráce. Kromě toho má zájem argentinská strana o formy řešení průmyslového využití koželužských odpadů a o poznatky s chromočiněním surových kůží.
Veškerý atomový výzkum a projekci provádí státní organizace COMISION DE ENERGIA ATOMICA, která až do zvolení nové ústavní vlády byla pod kontrolou armády.
Tato instituce rozvíjí dalekosáhlou prospekci uranových ložisek v Argentině. Průzkum zaujímá plochu cca 250 tis. km2 a provádí se hlavně v oblastech PATAGONIE + CORDOBY.
V Cordobě jsou to ložiska DON/GOYO, OLSACHER, SCHLAGINWEIT, RODOLFO, PUNILA - netěžená ložiska LA MANDINGA, DON ALBERTO, RODEO DE LOS ALAZANES, LA MORENITA a CONDORITO.
Při průzkumu bylo v Argentině lokalizováno více jak 1 000 anomálií se známkami primárního uranu.
V provincii Salta - ložisko TINOGASTA, v provincii Catamarca - ložisko CUANDACOL, v prov. San Juan - LOS COLORADOS, v prov. Rioja ložisko COSQUIN.
prováděná těžba uranu:
prov. Córdoba - FCA CORDOBA, LOS GIGANTES, CIERRA PINTADA
prov. Mendoza - SAN RAFAEL, MALARGÜE
prov. Chubut (Patagonie) - PICHIŇAN
Zpracováním uranových rud se zabývá D.F. CORDOBA, která disponuje dvěma linkami na zpracování dioxydu uranu (UO2), který je schopen přepravy na výrobu nukleárního paliva. Výrobní linka na čištění uranu byla dokončena v r. 1982 (projektována CNEA) - získává roztok nitrátu uranu (UNH) čistého v koncentraci 400 grU/litr. Kapacita výroby je 15tU/rok.
Výrobou palivových článků pro atomové elektrárny se zabývá firma CONAR S. A. (Combustibles Nucleares Argentinos) EZEIZA.
V současné době se též buduje na řece Aroyito v provincii Neuquén v Patagonii zařízení na výrobu těžké vody (D2O). Technické zařízení bylo zakoupeno od švýcarské firmy Sulzer Brothers Limited. Po dokončení v roce 1985 má toto zařízení vyrábět 250 t D2O ročně.
Rozvoj atomové energetiky doznal v posledních letech v Argentině značného pokroku. Na sklonku éry vojenské junty doznal však určitého zpomalení pro nedostatek finančních prostředků, hlavně po malvínském konfliktu, a tento stav byl předmětem ostré kritiky ze strany Národní komise pro atomovou energii. Přes tyto finanční potíže byl projeven zájem arg. Strany o výměnu zkušeností a odborníků u společnosti INVAP S. A. San Carlos de Bariloche.
Mimo to jsou zde možnosti nabídky technologie výroby komponentů pro atomové elektrárny, prodej licencí apod.
Surovinová základna v Argentině dává optimální předpoklad pro rozvoj petrochemického průmyslu. V současné době těží Argentina cca 28,6 mil. m3 nafty, avšak disponibilní zásoby jsou daleko větší, ale nejsou dosud využívány. Surová ropa je zpracovávána v řadě petrochemických kombinátů, jako např. Bahia Blanca, který vyrábí 200 tis. tun etylenu, Polysur SM 190 tis. tun nízkotlakého polyetylenu, Petropol S.M. - 20 tis. vysokotlakého polyetylenu, Viniclor S.M. - 13 tis. t. ročně chlorvinilu, Rio Tercero S.A. vyrábí 16 tis. tun ročně TDI (Diisocianat Toluenu) pro lékařský průmysl, Petroquímica Gen. Mosconi produkuje 80 tis. tun ročně metanolu a filiální petrochemický kombinát této společnosti POLO PETROQUIMICO vyrábí 9 tis. tun ročně polybuténu a 60 tis. tun ročně caprolactanu.
Petroquimica Cuyo vyrábí ročně 50 tis. tun polypropylenu; PASA PETROQUIMICA ARGENTINA S. A. produkuje 20 tis. t/r polybutadienového kaučuku, 25 tis t/r styrenu.
Předpokládá se, že do roku 1985 bude vyrábět argentinský petrochemický průmysl na stávajících i nově budovaných výrobních zařízeních 180 tis. t/r benzenu, 57 tis. t/r butadienu, 13 tis. t/r butilenu, 326 tis. t/r etylenu, 80 tis. t/r metanolu, 147 tis. t/r propylenu, 63 tis. t/r toluenu a 80 tis. t/r xylenolu.
Tyto kapacity jsou budovány nejen pro vlastní potřebu, ale počítá se s vývozem do všech států LA.
Rozvoji těžby, transportu a skladování zemního plynu je věnována i novou vládou velká pozornost.
V programu exploatace zemního plynu se jedná o severovýchodní pánev, která zaujímá území provincií Salta, Formosa, Chaco, Santiago de Estero se zásobou cca 47 789 miliard m3 zemního plynu.
Pánev Nuquén - pokrývající území Neuquénu, Mendozy, San Luis a La Pampa se zásobou cca 447 779 miliard m3 plynu.
Pánev Cuyana - na území provincií Rio Negro a Neuquén se zásobou cca 7 100 miliard m3 plynu.
Pánev Austral na území Santa Cruz a Ohňové země se zásobami cca 94 626 miliard m3.
Vcelku se odhadují tyto zásoby zemního plynu na 641 104 miliard m3.
Pro rozvoj těžby, transportu a zpracování zemního plynu se počítá do roku 2000 s investicemi cca 7 miliard US dolarů, z čeho převážná část má být proinvestována do roku 1990.
Vývoj spolupráce se státní organizací Gas del Estado, která se zabývá těžbou, transportem a zpracováním plynu v Argentině, je pozitivní a vyústil v realizaci výměny čs. odborníka vyslání 3 argentinských stipendistů v oboru plynárenství do ČSSR. Mimo to se počítá s uplatněním čs. techniky a další rozvíjení technické pomoci v oblasti plynárenství (prodej know-how a projekčních prací).
V oblasti geologického průzkumu a geologických prací byla nabídnuta čs. pomoc ministerstvu průmyslu - sekretariátu hornictví, firmě Fabricaciones Militares a dále provinciím, ve kterých se předpokládá geologický průzkum a těžba. Provinčním vládám byly zaslány akviziční dopisy s propagačními materiály a nabídnuta spolupráce na komerční bázi. Byly kontaktovány provincie Jujuy, Salta, La Rioja, San Juan, Mendoza, Neuquén, Rio Negro a Chubut.
Pokud se týká nabídky argentinské strany na spolupráci při těžbě mědi, zlata, molybdenu a jiných stopových prvků. Na pokusném dolu Santa Margarita byl tento projekt po zhodnocení čs. organizací Integro Praha zamítnut z důvodů příliš velkých rizik, nízké kovnatosti minerálů a odlehlosti od komunikačních spojů.
Administrativa Junty byla koncem své éry kritizována pro malou aktivitu a nechuť vedení státu i investičnímu rozvoji těžebního průmyslu.
Argentinští bánští odborníci navrhli, aby ve velkých důlních společnostech byla připuštěna multinárodní pariticipace, a to jak kapitalistických, tak socialistických států. Pro zlepšení možností rozvoje těžebního průmyslu byla doporučena modifikace báňského zákona (CODIGO de MINERIA de la NACION) vydaného v listopadu 1980 a rovněž bylo požadováno vyčlenění větších investičních prostředků do oblasti exploatace minerálů, zemního plynu a nafty.
Pokud se týká průzkumu ložisek minerálů obsahujících kovové i nekovové prvky, má Argentina zpracovanou fotogeologii pomocí satelitu, která pokrývá celé teritorium. Má být provedeno vyhodnocení fotografických snímků v detailu a v souladu s těmito výsledky má následovat pozemní geofyzický a geochemický průzkum. Tento průzkum se má zaměřit na fixování ložisek bouxytu, fosforitu, železných a manganových rud.
Na realizaci geologických prací je předběžně požadováno cca 250 mil US dolarů na období 5 let.
Podaří-li se nové vládě realizovat alespoň část programu geologických prací, jeví se zde možnost uplatnění čs. odborníků a úpravárenské technologie.
Pro přechodné období se doporučuje čs. organizacím, které mají perspektivně komerční zájmy v Argentině vyslání v první fázi odborníků placených z vlastních prostředků (geology, technologii pro úpravárenství, odborníky pro dálkové plynovody, petrochemiky).
Na doporučení p. D. Favero ze sekretariátu hornictví byla provedena aktizice u firem zabývajících se těžbou a zpracováním kaolinu (Caolines Argentinos S.A., Minera Ameghino S. A. M. I. yC. Piedras Grandes S. A., Minera Tea S. A. a dalších). Rozvoj těžby a zpracování kaolinu byl v důsledku liberalizace zahraničního obchodu za vlády Junty omezen, a přesto, že v současné době se v Argentině nalézá 22 ložisek kaolinu různé jakosti - na jemný porcelán, pro papírenský průmysl a ostatní průmysl, neustále se dováží (též z ČSSR).
Ministerstvo veřejných prací plánuje podle rámcového programu vlády zavodňovací práce ve spolupráci s provinční vládou La Rioja pro Tierras Aridas. Tento zavodňovací plán přepokládá investiční náklady cca 80 miliard US dolarů a počítá se s tím, že 60 % nákladů bude financovat B.I.D. (Bco Interamericano de Desarrollo). Do tohoto zavodňovacího programu mají být zahrnuty aridní oblasti provincií Buenos Aires, Rio Negro, Chubut, La Pampa, Jujuy.
Tyto záměry mají být ještě znovu konzultovány na nejvyšších místech. Provinční vlády, jichž se tento zavodňovací program týká, jej tvrdě prosazují.
Zdravotní stav dobytka v Argintině je řízen a kontrolován ministerstvem zemědělství a dobytkářství a jeho výkonným orgánem Servicio Nacional de Sanidad Animal.
Této organizaci byly nabídnuty veterinární služby na komerční bázi. Generálnímu ředitelství této organizace byly předány akviziční materiály s nabídkou veterinárních služeb a nabídka 10 veterinárních lékařů včetně jejich životopisů a kopií diplomů.
Argentina, pokud se týká veterinárních služeb využívá zatím služby na nekomerční bázi mezinárodní organizace Instituto Interamericanode Cooperatión para la Agricultura, ve které je Argentina v rámci mezinárodní dohody členem.
V Argentině je věnována značná pozornost potírání infekčních onemocnění dobytka, a to hlavně aftoze, bruceloze a prašivině dobytka.
Pro likvidaci těchto nemocí byla vydána řada vládních nařízení pro povinné očkování a přísné sledování a hlášení onemocnělého dobytka, neboť výskyt těchto nemocí má přímý vliv na produkci a export masa a masných výrobků, a světové zdravotnické orgány přísně sledují vývoz masa z oblasti výskytu těchto nemocí a odmítají maso z těchto odebírat, což značně postihuje argentinské exportní firmy.
Povinné očkování dobytka proti bruceloze bylo nařízeno pro provincie Entre Rios, Santa Fé, Córdoba. Ostatní dobytkářské provincie podle výskytu této choroby mají možnost očkování dobytka dobrovolně.
Opatření na eliminaci těchto nemocí při extenzivním chovu na volných prostorách pampy a v takovém množství, jako je zde v Argentině, vyžaduje odlišnou organizace sanitárních prací než je tomu kdekoliv jinde.
Boj proti jmenovaným nemocem zde ztěžuje jednak značná rozloha areálu pěstování dobytka, soukromé vlastnictví jednotlivých představitelů, kteří ne vždy ochotně přistupují k provádění sanitárních opatření, neboť to pro ně znamená finanční výlohy.
V těchto nosných rozvojových programech v Argentině vidíme možnosti uplatnění čs. pomoci v rámci VTS. Další možností je oblast dodávek investičních celků, v jejichž rámci by měla být uplatněna nabídka čs. specialistů, know-how, výrobních licencí. Toto je již v plné míře uplatňováno při dodávkách investičních celků v energetice, kde v současné době pracuje 12 čs. odborníků na zacvičení obsluhujícího personálu v energetické centrále.
Mimo to je v Argentině zájem o speciální technologie ve sklářském a keramickém průmyslu a v některých speciálních strojírenských oborech.
Doporučení konání smíšené čs.-argentinské komise pro VTS
Na základě podepsání základní „Dohody o vědecko-technické spolupráci mezi ČSSR a Argentinou“ podepsané v květnu 1974. V červenci 1981 se v Praze uskutečnilo první zasedání smíšené komise pro VTS, kdy byl doporučen a odsouhlasen program na tříleté období. Podle znění „Zásad pro realizaci vědecko-technické spolupráce“ z 12. května 1974 má být tato spolupráce realizována přímým stykem mezi orgány a vědecko-technickými organizacemi obou stran. Požadavky mají být předkládány písemně a podmínky poskytování technické pomoci mají být určeny v základních kontraktech.
Argentinské organizace se těchto zásad striktně drží a ve velké většině žádají pomoc na „nekomerční bázi“. Na základě těchto zkušeností s realizací vědecko-technické spolupráce a v důsledku vnitropolitických událostí v průběhu posledních dvou let, kdy došlo k malvinské krizi, střídání vlád a kdy došlo ke katastrofální hospodářské situaci, předvolební a volební kampani, v roce 1983 bylo velmi problematické žádat argentinskou stranu o konání II. smíšení komise VTS, která by se měla konat v Argentině.
Vzhledem k převzetí moci ústavně zvolenou vládou v závěru roku 1983, která jak předpokládáme vzhledem k programu rozvoje argentinského národního hospodářství, to znamená i oživení nacionálního průmyslu, bude mít podle předběžných jednání daleko příznivější postoj pro vědecko-technickou spolupráci, než tomu bylo dosud. Doporučujeme proto uskutečnění jednání smíšené č. argentinské komise pro VTS až v měsíci září t. r. Do této doby předpokládáme, že bude moci být projednán program zasedání s novými funkcionáři v oblasti vědy a techniky a připraven program pro další období.
Do jednání doporučujeme zavést nový prvek na vzájemnou výměnu specialistů obou zemí, a to z naší strany v první řadě se zaměřením na obchodně-politické zájmy v Argentině, jako jsou dodávky velkých investičních energetických celků, rozvoj těžby, transport a skladování zemního plynu, elektrifikace železnic, výroba el. lokomotiv, výroba močoviny, petrochemie a geologický průzkum v provinciích bohatých na nerostné suroviny.
Pokud jde o základní vědecký výzkum, vzhledem ke kvalifikace argentinských vědeckých pracovníků, kteří mají možnost vzdělání na řadě universit v zemi a technické vybavení vědeckých a výzkumných ústavů, doporučujeme zohlednit pro následující i tuto skutečnost a zohlednit ve specifikaci požadavků nejen zájmy Argentiny, ale i naše zájmy této činnosti.
V r. 1962 - 1964 jsem byl v rámci technické pomoci vyslán na Kubu na expertní činnost v oblasti dřevařského průmyslu. V této době práce experta nebyla snadná. Politické a hospodářské problémy této země byly neutěšené. Kubánské národní hospodářství bylo silně ovlivněno hospodářským embargem USA a v několika provinciích operovala ozbrojená komanda. V těchto letech po karibské krizi a cyklonu, který nejvíce postihl provincii Oriente se situace ještě zhoršila. V rámci plánu „Cyklon FLORA“ bylo nutné operativně zajišťovat výrobu velkoplošných materiálů (řezivo, dřevotřískové a vláknité desky) pro obyvatelstvo postižené cyklonem. Na programu byly konsultace a pomoc organizaci INRA. Intituto nacionál de reforma agraria a její organizaci „Aprovechamiento forestal“.
V důsledku nedostatku suroviny byla omezena výroba v dřevařském sektoru. Ve většině výrobních jednotek klesla výroba na necelých 40%. Na dovozní kvoty suroviny a polotovarůnebyly finanční a devizové prostředky. Z těchto důvodů bylo navrženo zvýšit výrobu dřevovláknitých desek z bagaza (odpad z nezpracované cukrové třtiny) a výrobu dřevěných pražců nahradit betonovými.
Mimo této expertní činnosti byla navázána spolupráce s katedrou tropického a subtropického zemědělství a lesnictví. Katedře byly též zaslány vzorky semen dřevin.