V. Analýza a syntéza výsledků některých pozoruhodných expertíz u dlouhodobých expertů

E. Václav:

V předchozí kapitole a jejím pokračováním na CD (experti) byla uvedena v detailech činnost všech expertů, u kterých se podařilo pomocí dotazníků, medailonků, životopisů a dalších autobiografických zdrojů „dát vše dohromady“.

Přehled této činnosti českých tropických lesníků je pozoruhodný a značně rozsáhlý. Bez ohledu na nestejný rozsah řádků či stránek, věnovaných jednotlivým expertům, lze tento přehled analyzovat a syntetizovat z různých hledisek. Není bez zajímavosti zjistit, kteří experti - dnešní doyeni či nestoři - byli první v časovém pořadí expertíz, jak byli mladí a jaké měli už tehdy dosažené vzdělání. Totéž platí i o těch českých expertech, kteří byli první v „dresu“ OSN na projektech agencií OSN, a jak dlouho na nich pracovali, dokonce i na jejich ústředích.

Z přehledu šlo souhrně vyvodit, kteří experti byli ve větším počtu zemí či světadílů, kteří tam byli úctyhodný počet let. Z přehledu bylo možné uvést experty, kteří učili na zahraničních univerzitách, kteří zvyšovali svou vědeckou a pedagogickou graduaci obhajobou svých disertací, habilitací a profesur už s tematikou tropického lesnictví. A konečně - z přehledu šlo „vypíchnout“ záslužnou činnost bohatě publikujících expertů, ať už časopiseckých, či knižních publikací - vědeckých nebo cestopisných.

A toto vše se snaží tato stručná kapitola dát souhrnně dohromady, aby byla názorně prezentována velká a obdivuhodná činnost českých lesnických expertů na poli tropického lesnictví.

O prvním předválečném pobytu v tropech Ing. J. Lemarie jsme už psali. Zdá se, že byl prvním českých lesníkem, který navíc své poznatky publikoval v odborném lesnickém tisku. Tedy, Gabon, jednoletý pobyt v roce 1925.

Po válce byl prvním expertem ÚHÚL Ing. B. Nymburský, který byl v Mongolsku po tři měsíce v roce 1958.

Prvním de facto expertem v tropické zemi byl zřejmě M. Martinů, který vyučoval na lesnické fakultě v Mosulu v letech 1959 - 61.

Dalším „časným“ expertem - a to pouze třicetiletým expertem, byl J. Parkán, který působil v Guinei v letech 1960 - 64. Ještě v roce 1960 byl na své expertíze i O. Pazdírek, a sice v Etiopii, kde pracoval jeden rok.

Dalším z těch „ranných“ expertů byl J. Jeník, který pracoval rok v Afghánistánu v roce 1962. Byl rovněž mlád - bylo mu 33 let. To byl první český expert, třikráte graduovaný (doc., Ing., CSc.). J. Borota byl v Indii půl roku v r. 1963. Do roku 1965 ještě stihl svou expertízu P. Benda (34 let), pracoval v Tunisku v letech 1964 - 66.

Pak přišel rok 1965, kdy do tropických lesů vycestovali další experti. Pro pět z nich to byla expertizní premiéra: V. Samek na 3 roky na Kubu, J. Kudler na 6 let do Ghany, J. Borota, L. Metze, L. Kubelka a E. Václav do Tanzanie na 2 roky. E. Václav (35 let) byl druhým expertem se třemi graduacemi, podobně jako J. Mervart, který od roku 1966 pracoval na projektu FAO v Nigerii po šest let. J. Mervart byl zároveň vůbec prvním českým expertem v „dresu“ FAO. Rovněž v roce 1966 odjel na svou první roční expertízu V. Fojt na Kubu.

K „časným“ expertům, byť krátkodobým, lze počítat i konzultace na projektu FAO B. Doležala a F. Piškuly v Iránu v roce 1968.

V roce 1969 nastoupili svou expertízu U. Prudič (3 měsíce v Tanzánii), R. Hochmut, M. Kudela a R. Leontovyč na Kubu.

Svou prvou expertízu v tropické zemi nastoupil J. Skoupý (38 let) v roce 1970 ve Východním Pákistánu - Bangladéši a uzavřel tak skupinu 22 historicky prvních „služebně nejranějších“ českých expertů.

Jen tak pro úplnost: z těch 22 pionýrských expertů - doyenů bylo pět se třemi akademickými tituly, sedm se dvěma tituly a devět z nich prošlo postgraduálním studiem tropického lesnictví!

I po roce 1971 nastupovali další a další, rovněž vysoce graduovaní experti, mnozí také se dvěma - třemi akademickými tituly. To vše svědčilo o tom, že prakticky se nemohlo stát, že by z Československa odjel do tropů někdo s nedostatečným vzděláním.

Už jsme naznačili, kdo byl prvním českým expertem ve službách FAO OSN. K těm prvním patří:

J. Mervart - Nigerie 1966 - 72

Z. Prudič - Tanzanie 1969 (3 měsíce)

M. Martinů - Východní Pákistán - Bangladéš 1970 - 71

J. Skoupý - Východní Pákistán - Bangladéš 1970 - 71

E. Václav - Východní Pákistán - Bangladéš 1970 - 71

Ve službách FAO na jeho ústředí v Římě pracoval jako první Čech J. Bím (1978 - 83) a též J. Parkán v roce 1978 po 6 měsíců. J. Parkán byl navíc reprezentantem FAO pro Mali během své expertízy 1986 - 90, a sice po 14 měsíců. J. Parkán byl ale vůbec prvním Čechem v některé z jichých agencií OSN: byl v UNESCO už v roce 1968.

K prvnímu projektu FAO OSN, který připravovali českoslovenští experti (pila v Rongai, Tanzanie), pomáhali na svět i tehdejší experti v Tanzanii J. Borota, L. Metze, L. Kubelka a E. Václav. A první projekt PZO Polytechna, připravovaný pro FAO, připravil i tým pozdějších expertů ve Východním Pákistánu - Bangladéši (1970).

Když editor vybíral české experty, kteří pracovali pro agencie OSN nejdéle, zjistil toto pořadí s úctyhodným počtem let:

J. Parkán - FAO 18 let, UNESCO 6 let - celkem 24 let

O Setzer - FAO 15 let

Z. Kálenský - FAO 14 let - na jeho ústředí v Římě

J. Skoupý - UNEP 8 let na jeho ústředí v Nairobi, FAO 1 rok - celkem 9 let

J. Bím - FAO 8 let, z toho 5 let v ústředí v Římě

P. Benda - FAO 8 let

J. Slavický - FAO 7 - 8 let

E. Václav - FAO 6 - 7 let