Josef Střítecký, Martin Smola, Libor Myslivec
Josef Střítecký, Martin Smola, Libor Myslivec |
|
|
|
Snímek č. 1
Státní podnik Lesy ČR hospodaří na lesním majetku státu o rozloze cca 1,5 mil. ha. Ročně těží okolo 7 mil. m3 surového dříví a obnovuje les na výměře 12 000 ha.
Projekt MZe ČR podporovaný vládními prostředky a zaměřený na spolupráci se zeměmi Latinské a Střední Ameriky byl zahájen v roce 1998. V uvedené oblasti se v budoucích dvaceti letech počítá se zalesněním několika desítek milionů hektarů degradovaných půd a neproduktivních pastvin.
Rozvoj lesního hospodářství v České republice za 85 let její existence umožnil vybudovat ucelený systém plánování a hospodaření, který je ve srovnání se světem na špičkové úrovni. Systémově pojaté řešení lesnických otázek má uplatnění kdekoliv na Zemi. Rozdílné podmínky pouze vyžadují detailní korekce přizpůsobované jinému klimatu. Podílet se na zlepšování životního prostředí a spoluvytvářet nové surovinové zdroje je významnou výzvou globálního významu. Resort LH nabízí pro řešení předložené výzvy všechny nezbytné zkušenosti a připravené odborníky. Nabízející se příležitost při budování nových trhů je proto zajímavou výzvou i pro podnik našeho významu.
Projekt „Zalesnění And pomocí obalovaných sazenic Patrik“ je zaměřen na pěstování dřevin, jejichž potenciál je v přírodních lesích neustále redukován extenzivním hospodařením. Naším cílem je navrátit původní dřeviny do nově rekonstruovaných ekosystémů. Součástí záměru je i pomoc místním lesníkům, kteří neustále narážejí na překážky, které nebyli dosud schopni uspokojivě vyřešit.
Cílem umělé obnovy lesů je intenzivní pěstování kvality. Jde nám i o lepší ekonomické využití dřevní suroviny a zhodnocení degradovaných pozemků. Druhotným cílem je pozitivní ovlivňování hospodaření s vodou v regionech a zlepšení sociálních a životních podmínek obyvatel na venkově. Projekt slouží i jako alternativa a doplněk represivních metod vedoucích k redukci výroby drog.
Konkrétnější rámec projektu vytvářejí prioritní vládní programy s deklarovanou podporou.
V každé zemi hledáme aktivního partnera, který má s námi totožnou snahu vytvořit ve střednědobém horizontu ze společně vytvářené nabídky komerčně zajímavou obchodní příležitost s dlouhodobou perspektivou.
V krátkodobém horizontu od našeho partnera očekáváme, že vytvoří základnu pro pokračující projekt a vloží do něj znalost místních kontaktů a podmínek.
Naším střednědobým cílem je vytvoření sítě lesnických center - sítě budoucích klientů. Těm pak dlouhodobě poskytovat servisní služby. Základem je vzorové centrum chápané jako pilotní projekt, kterým chceme garantovat snížené riziko a zajištění výnosů kapitálu pro ty, kteří se rozhodnou investovat své prostředky do obnovy lesa v oblastech kde je možné vstřebat a zhodnotit nejvyšší množství sluneční energie. Do znovuzalesnění v oblastech s výjimečnými produkčními podmínkami. V oblastech, kde se perioda obnovy lesa pohybuje od 8 do 25 let a roční přírůsty dosahují až 45 m3 na hektar (v Evropě dosahují 4-6 m3/ha).
Vážnějším zájemcům poskytneme detailní informace a prezentaci výsledků na CD.
Pilotní projekt rozvoje lesnického hospodaření s podporou českého lesnického Know How v oblasti přehrady Urra (Kolumbie).
Snímek č. 2
Projekt Zalesnění v oblasti přehrady Urra naplňuje obsah Smlouvy o mezinárodní spolupráci podepsané mezi ministerstvy zemědělství ČR a Kolumbie. Ze strany kolumbijských partnerů je projekt začleněn do rámcového projektu Macroproyecto Forestal Piloto de Cordoba, který je zaměřen na podporu řetězců producentů v oblasti lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu. Projekt je podporován kolumbijskou vládou představovanou ministerstvem zemědělství a kolumbijskou organizací CONIF zajišťující výzkum a rozvoj v oblasti lesnictví.
Cílem rámcového projektu je implementace lesnického systému založeného na ekologických základech a umožňujícího trvalou a vyrovnanou produkci dřeva v odlesněných oblastech a vytvořit základy pro lesnickou certifikaci plantáží jako indikátoru principu trvale udržitelného rozvoje.
Rozšíření lesnického hospodaření do odlesněných oblastí Córdoby by mělo ve svém důsledku zajistit následující cíle:
opětovné zalesnění odlesněné krajiny,
produkce tvrdých červených dřev (mahagony) a omezení jejich těžby v primárních pralesích,
rozvinutí řetězce producentů ve všech jeho článcích,
zajištění pracovních příležitostí pro místní obyvatelstvo,
omezení pěstování koky,
stabilizace regionu.
Pilotní projekt – Zalesnění odlesněných území je lokalizován do oblasti Tierralta (Cordóba- sever Kolumbie ) na území cca 2 000 ha v blízkosti hydroelektrárny Urra.
Úvodní etapa pilotního projektu představovala zalesnění 40 ha ploch českými technologiemi, počínaje pěstováním sazenic metodou Patrik, přes zpracování projektu zalesnění s respektováním přírodních podmínek území a využití mechanizace vyráběné českými podniky (ŠLP Křtiny). Pracovně se technická a technologická podpora nazývá českým lesnickým technologickým balíkem.
Práce na projektu (výběr plochy pro školku) započaly v říjnu roku 2002. V dubnu 2003 byla dokončena první část školky s produkcí 180 000 sazenic v kazetách Patrik v tříměsíčních cyklech. Ve stejném měsíci byly do Kolumbie dodány stroje pro zalesňování (drtička buřeně a zalesňovací stroj). Vlastní zalesňování pozemků pronajatých od společnosti provozující přehradu Urra započaly v červnu 2003. Intenzivní zalesňování probíhá pouze v období dešťů (květen až listopad). Cílem pro rok 2003 bylo zalesnit cca 500 ha pozemků a produkce školky přesahující milion obalovaných sazenic ve čtyřech cyklech za rok. Pro rok 2004 se počítá se zalesněním cca 1500 ha.
Na technologický projekt bude navazovat zpracování lesního hospodářského plánu, který by měl zabezpečit trvalou produkci tvrdých červených tropických dřevin žádaných na trhu. Lesní hospodářský plán (plan de manejo) je v Kolumbii předpokladem pro certifikaci hospodaření.
Snímek č. 3
Český technologický balík zahrnuje následující oblasti:
1. Analýzu přírodního prostředí,
2. Systém na výrobu sadebního materiálu - Patrik,
3. Vybudování lesní školky (lesní školky jsou nejrychleji se rozvíjející článek řetězce producentů v LH Kolumbie),
4. Využití moderních informačních technologií GIS včetně dálkového průzkumu Země,
5. Aplikace zásad hospodářské úpravy lesů - lesnické plánování: mapování, návrh a ověření hospodářských systémů, zajištění informační báze o růstovém prostředí, evidence, kontrola,
6. Semenářství, genetiku a šlechtění lesních dřevin,
7. Zalesňování vybraných ploch pomocí sázecího stroje ŠLP Křtiny,
8. Integrovaná ochrana sazenic ve školce a vysázených kultur,
9. Založení výzkumných ploch (klonové sady vybraných druhů dřevin, probírkové zkusné plochy, pěstování různých směsí dřevin)
10. Vytvoření podkladů pro certifikaci lesnického hospodaření.
11. Založení modelového lesnického centra v oblasti přehrady Urra.
Snímek č. 4
Demonstrace technologického systému zalesňování na příkladu projektu Urra v Kolumbii
Disponibilní území pro zalesňování
všeobecné informace o území (majetkové, právní, geomorfologické, klimatologické, pedologické)
limity území
Snímek č. 5
Letecký nebo satelitní snímek
hrubá transformace podle identických bodů
předběžná klasifikace (vodní toky, viditelné komunikace, vodní plochy)
Snímek č. 6
Zpracování parcelní mapy (AutoCad) – místní topograf
definice souřadného systému
data v digitální podobě
Zpřesnění transformace a doplnění topografického detailu
změření souřadnic identických bodů pro přesné vlícování snímku
snímání souřadnic hranic vyhodnocených ploch, nezřetelných toků, cestní sítě
klasifikace stávající cestní sítě (zpevněné cesty, nezpevněné traktorové cesty, ostatní využitelné cesty)
klasifikace terénu (svahy, vodní plochy, močály, zbytky přirozených lesů, ekologicky cenná území)
Snímek č. 7, 8
Vybudování lesní školky založené na systému Patrik
Lesní školka byla vybudována na terase řeky Sinú pod přehradou Urra. Lokalita se nachází na okraji území určeného k zalesnění. Místo bylo vybráno také s ohledem na příznivou dopravní dostupnost s možností transportu produkovaných sazenic i do jiných částí depártmentu Córdoba.
Školka je členěna na dvě základní pole, z nichž jedno je kryto síťovinou pro zajištění polostínu
a je vybavené systémem závlahy. Druhá část slouží pro dopěstování sazenic a jejich adaptaci na venkovní prostředí. V návaznosti na pole je umístěn přístřešek s plničkou kazet Patrik. Pro pěstování sadebního materiálu se používají kazety mini, klasik. V roce 2004 bude dobudováno druhé pole, které umožní zvýšit produkci sazenic ve školce.
V loňském roce dosáhla produkce školky ve čtyřech cyklech cca 1 320 000 sazenic. Pro pěstování se používá jak generativní, tak vegetativní způsob.
Snímek č. 9, 10
Vytvoření mapy aktuálního stavu území
standardní stanovištní kategorie (typologie)
zpracování informační databáze – SIG TopoL
Charakteristiky vegetačního pokryvu
klasifikace vegetačních společenstev
a) Bosque primario - přirozený les se zásahy ale v relativně dobrém stavu,
b) Bosque natural marginal - zbytky přirozeného lesa s narušenou strukturou,
c) Rasrtojo alto (Bosque secundario) – území porostlé heterogenní sekundární vegetací po vykácení přirozeného lesa (křoviny a stromy s výškou nad 3 m),
d) Rasrojo bajo - sekundární vegetace na plochách dříve zemědělsky využívaných a nyní zarostlých křovinami a náletovými stromy,
e) Potrero enrastrojo – periodicky využívané pastviny porostlé vegetací křovitého charakteru,
f) Pastos – intenzivně využívané pastviny,
g) Cultivos – pole se zemědělskými plodinami.
vylišení kostry ekologické stability území
umístění pedologických sond a odběr vzorků pro laboratorní analýzy.
Snímek č. 11
Technologická klasifikace území
stanovištní kategorie
terénní kategorie
stávající cestní síť
prostorové rozdělení území (parcela-díl-porost) – plochy pro LOTE
časové fáze zalesnění
I. fáze (bez významných omezení, překážek)
II. fáze (omezení v podobě nevhodných porostů křovin a druhotných porostů)
III. fáze (významná omezení vyžadující technický zásah do území – odvodnění, terénní úpravy apd.)
IV. fáze (rekultivace degradovaného území)
V. fáze (projekty rekonstrukce přírodních ekosystémů)
vylišení území pro použití mechanizace
Snímek č. 12
Projekty zalesnění jednotlivých parcel (LOTE)
technologická mapa
vylišení porostů (plochy)
návrh zpřístupnění ploch (průseky, cesty)
návrh druhové skladby porostů na základě stanovištních podmínek podle HS (míšení dřevin, spony)
návrh opatření ochrany lesa podle HS (mechanická, chemická)
založení zkusných ploch
Snímek č. 13
Zalesňování
Vybrané přístupné terény byly zalesněny pomocí rýhového zalesňovacího stroje, který byl pro podmínky Kolumbie doplněn o předsazený nůž umožňující rozrušit tvrdý železitý horizont (v hloubce od 30 cm do 1 m). Zalesňování strojem předchází příprava plochy pomocí drtiče buřeně.
Snímek č. 14, 15
Integrovaná ochrana lesa
Ochrana lesů v podmínkách tropů má zásadní význam. Zatímco v našich přírodních podmínkách má např. hmyzí škůdce 2-3 pokolení za rok, v tropech může mít až devět pokolení. Také spektrum škodlivých činitelů je velice pestré. Integrovaná ochrana lesa se proto orientuje jak na fázi pěstování sazenic lesních dřevin ve školce tak na vysázené kultury.
Integrovaná ochrana spočívá v komplexní znalosti ekosystémů a škodlivých činitelů, stanovení ekologicky fundované strategie ochrany a výběru odpovídajících technologických postupů. Nezbytnou součástí je vyhodnocení výsledků, které zpětnou vazbou ovlivňuje tvorbu strategie.
Hospodářský plán (Plan de manejo) – SIG TopoL
zpracování porostní mapy
vstupní inventarizace (inventario prendimiento)
průběžná inventarizace (inventario preoperativo)
předmýtní inventarizace (inventario precosecha)
Podklady pro certifikaci hospodaření
Snímek č. 16
Neodmyslitelnou součástí zakládání a pěstování lesů jsou lesní pozemky. Informaci o možnostech investic do nákupu pozemků přednese Ing. Myslivec.
Uvažovaný projekt naplňuje obsah Smlouvy o mezinárodní spolupráci podepsané mezi ministerstvy zemědělství ČR a Kolumbie. Ze strany kolumbijských partnerů je projekt začleněn do připravovaného projektu Macroproyecto Forestal Piloto de Cordoba (podpora řetězců producentů v oblasti lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu), který je podporován kolumbijskou vládou představovanou ministerstvem zemědělství a kolumbijskou organizací CONIF zajišťující výzkum a vývoj v rámci projektů lesnického poznání a rozvoje.
Pilotní projekt – zalesňování odlesněných území je lokalizován do oblasti Tierralta (Cordóba - sever Kolumbie ) na území cca 2000 ha v blízkosti hydroelektrárny Urra. Úvodní etapa projektu představuje zalesnění 40 ha vybraných ploch českými technologiemi, počínaje pěstováním sazenic metodou Patrik, přes zpracování projektu zalesnění s respektováním přírodních podmínek území a využití mechanizace vyráběné českými podniky (ŠLP Křtiny). Pracovně se technická a technologická podpora nazývá českým lesnickým technologickým balíkem.
Zahrnuje následující oblasti:
Semenářství, šlechtění,
Vybudování lesní školky a výrobu sadebního materiálu (systém Patrik)
Lesní školky jsou nejrychleji se rozvíjející článek řetězce producentů v LH Kolumbie
Výsadba na vybraných plochách (sázecí stroje ŠLP Křtiny)
Integrovaná ochrana sazenic
Založení výzkumných ploch (klonové sady vybraných druhů dřevin, probírkové zkusné plochy, pěstování různých směsí dřevin)
Lesnické plánování: mapování, návrh a ověření hospodářských systémů, zajištění informační báze o růstovém prostředí, evidence, vytvoření hodnověrného systém kontroly účinnosti vynaložených prostředků na dotace pro zalesňování (Příjemci dotace sice musí vykazovat kolik a čeho zalesnili, ale neexistuje faktická kontrola zda to bylo skutečně provedeno. Dotace dosahují řádu milionů dolarů).
Využití technologií dálkového průzkumu Země a moderních informačních technologií.
Založení modelového lesnického centra v oblasti přehrady Urra.
Cílem je implementace lesnického systému založeného na ekologických základech a umožňujícího trvalou a vyrovnanou produkci dřeva v odlesněných oblastech. Vytvořit základy pro lesnickou certifikaci plantáží jako indikátoru dobrého trvalého hospodaření (princip trvale udržitelného rozvoje) a možnost produkovat dřevo s ekologickým označením. Rozšíření lesnického hospodaření do těchto oblastí by mělo ve svém důsledku zajistit následující cíle:
znovuzalesnění odlesněné krajiny,
produkce tvrdých červených dřev (mahagony) a omezení jejich těžby v primárních pralesích,
rozvinutí řetězce producentů ve všech jeho článcích,
zajištění pracovních příležitostí pro místní obyvatelstvo,
omezení pěstování koky,
stabilizace regionu.
Práce na projektu (výběr
plochy pro školku) započaly v říjnu roku 2002. V dubnu 2003
byla dokončena první část školky s produkcí 180 000 sazenic
v kazetách Patrik v tříměsíčních cyklech. Ve stejném
měsíci započaly práce na projektu zalesnění pozemků
pronajatých od společnosti provozující přehradu Urra. Na
technologický projekt bude navazovat zpracování lesního
hospodářského plánu, který by měl zabezpečit trvalou
produkci tvrdých červených tropických dřevin žádaných na
trhu. Lesní hospodářský plán (plan de manejo) je v Kolumbii
předpokladem pro certifikaci hospodaření. Intenzivní
zalesňování probíhá pouze v období dešťů (květen až
listopad). Cílem pro rok 2003 je zalesnit cca 500 ha pozemků.
Pro rok 2004 se počítá se zalesněním cca 1500 ha.
Lesničtí odborníci z naší země úspěšně pracovali v mnoha zemích světa. V sedmdesátých a osmdesátých letech se podíleli na rozvojových projektech a inventarizacích převážně v tropických oblastech. Je pravděpodobné že po několikaleté přestávce se bude v těchto aktivitách pokračovat. Česká republika dříve či později vytvoří (ať chce nebo nechce) státní agenturu pro rozvojovou spolupráci podobně jako to funguje i v těch nejchudších zemích EU. Tato agentura bude zajišťovat rozvojovou pomoc určenou především na podporu jednotlivých sektorů hospodářství, ale také školství a státní správy v zemích třetího světa. Je jen na lesnících do jaké míry se jim v budoucnu podaří v podobné instituci prosadit.
Na prosazení českého lesnictví ve světě se však může podílet i soukromý sektor LH ve spolupráci s bankovními institucemi. V případě nákupu půdy v zemi s příznivými růstovými podmínkami a stabilní politickou situací je možné vytvořit lesní podnik klasického typu adaptovaný na místní podmínky. To je možné chápat zároveň jako účinnou formu pomoci v konkrétním regionu. Jedná se o trvalou pomoc která přináší užitek jak investorovi tak místním obyvatelům.
Oblastí kde je možné v současné době podobné investice realizovat jsou některé země Latinské Ameriky. Příkladem pro české podnikatele v lesním hospodářství jsou pak investice německých a rakouských lesnických podnikatelů v Chile. Chile jako první země nabídlo investorům najednou výborné růstové podmínky pro lesy a zároveň stabilní politickou situaci zaručující, že investor bude i v budoucnu vlastníkem svého podniku. Po skončení studené války se politicky zklidnila i většina dalších zemí regionu a po vzoru Chile začíná prosazovat legislativu podporující investice v lesním hospodářství.
V současnosti se ukazuje, že v České republice se začíná opakovat situace která přiměla rakouské a německé podnikatele v lesnictví investovat v 70. a 80. letech v zahraničí. V jejich případě šlo o narůstající střet zájmů na relativně malém území obývaném velkým množstvím obyvatel a přeměnu venkovské populace na městskou, která mnohem obtížněji chápala funkci lesního hospodářství a vytvářila si svůj specifický pohled na životní prostředí. K tomu se připojilo zdražení pracovní síly a skutečnost že lesní hospodářství uživilo čím dál méně lidí a ztrácelo ekonomickou důležitost a tím i politický vliv. Lesních hospodářů tj. lidí které živí v praxi vykonávání všech důležitých lesnických disciplin najednou (pěstování, těžba, ekonomika LH atd.) ubývalo. Vyřešení těchto problémů nespočívalo pochopitelně v „útěku do ciziny“, ale v trpělivé práci s lidmi a objevování dalších funkcí a produktů lesa které veřejnost zajímají a za které je možné přinutit veřejnost platit ať už přímo nebo formou dotací. Pro mnoho lesnicky vzdělaných lidí však investice v zahraničí znamenala možnost seberealizace, která by v podmínkách jejich mateřské země již nebyla možná. Pro mnoho lesnických a dřevařských podnikatelů to zároveň znamenalo příležitost, vytvořit si zázemí v zemi s vynikajícími růstovými podmínkami a s přirozenými odbytišti ve Spojených státech a v Japonsku.