Další medailonky - Ing. Jan Černý

Absolvent Lesnické fakulty v Brně. Před odjezdem do zahraničí pracoval v Lesprojektu. Prošel ideálním proškolením do kariéry experta, při ročním pobytu v Laosu (na základě bilaterální dohody), kde současně s orientací na odborné problémy rozvíjel své sociální cítění a nuance jazyka (francouzštiny).

Po složitých administrativních překážkách ze strany FAO (tehdy bylo stanoveno, že ředitel projektu nemá mít experty ze země svého původu) byl v roce 1980 přijat jako expert na ochranné zalesňování v Projektu Koukolo v Guinei a zůstal zde více jak tři roky.

K jeho práce se dále vyjadřuje ředitel projektu ing. Petr Benda. „Honza byl jedinečný kamarád, pochopil rychle sociální a ekonomickou problematiku oblasti, volil jednoduché přístupy, vždy detailně promyšlené. Jeho osobním přínosem byla metoda - ochranné zalesňování (asi 300 ha ročně), kde vrstevnicovou orbu doplnil použitím „gabionů“ tj. kamenů v pletivu uložených do hlubších erozních brázd podle potřeby. Zalesňování předcházel výsev krycích kultur (čirok, fonio) v pruzích, jako ochrana proti severním horkým větrům (harmatanu). Výsadby stromků ve vhodně volené klimatické periodě netrpěly přehřátím ani vysycháním a měly svůj půdoochranný význam.

Zvládnul vše od sekery a rýče po ovládání UNIMOGU - nosiče nářadí s jednadvaceti operačními úkony, traktory s reversibilními pluhy. Tím byl nepřímo donucen zajišťovat i práce pro dva ostatní experty v přípravě půdy pro pastvinářské účely a technické vybavení školek, zvláště zavlažování.

Pro jeho citlivé myšlení v přístupu k ekologii, trpělivé vyjednávání s místními dělníky, šéfy místních služeb byl oblíben, získal si autoritu a stal se pro Guineu uznávaným expertem. Uměl jednat s reprezentantem FAO, který jeho nastíněné malé zlepšováky nejen schválil, ale zajistil i chybějící peníze. Velkým přínosem pro Projekt byla jeho všeobecná znalost v údržbě technického zázemí, vozového parku, v pohotové reakci na právě daný problém v tak mnohdy těžkých podmínkách. Nerad psal pravidelná hlášení a zprávy, protože to nebyla pro něho tvůrčí práce. Přesto všechny kontroly, komise revizí ze strany ústředí FAO, OAU, UNDP aj. byly vždy nakloněny ke kladnému hodnocení jeho práce a k hodnocení práce celého projektu.

Toto hodnocení nemá být nekrologem, ale poukazem na to, že pro práci v tropech (zejména afrických) je třeba nejen fyzická odolnost, nadšení, znalosti prostředí, syntetické myšlení a sociální cítění. A to on měl.

Přesto, že práci obětoval rodinný život, snad i některé ideály, byl určitě prototypem „experta“ za všech podmínek, se všemi nejlepšími vlastnostmi“.

Po ukončení Projektu Koukolo v Guinei byl na svoji žádost pokračovat v podobné práci převeden do Toga.